Jívkování - den 3.

     Zase jsme měli dnes krásně a slunečno a využili jsme toho beze zbytku.  Dopoledne jsme sportovali (hod medicimbalem, člunkový běh, opičí dráha a hod na cíl).Odpoledne jsme vyrazili na výlet. Naším cílem byla rozhledna na vrcholu hory Žaltman. Ten je nejvyšší v Jestřebích horách (740 m.n.m.), které jsou součástí Broumovské vrchoviny. O významu kopce svědčí i to, že po něm bývávalo pojmenováno celé horské pásmo coby Žaltmanské hory. Okolí Žaltmanu patřilo k nejvýznamějším nalezištím zkamenělých stromů - tzv. araukaritů. Současná rozhledna vystřídala tu původní v roce 2020.  Žaltmanu se německy říká Hexenstein ... tedy Čarodějnický kámen (Kámen čarodějnic). Možná jsme si místo odpoledního výletu měli vymyslet noční stezku odvahy...  Ale i ve dne to bylo dobrodružství. 

     Rozhledna na vrcholu měří 22 metrů, ale když stoupáte vzhůru po 120 točitých schodech, zdá se vám mnohem mnohem vyšší. A některým z nás cestou trochu "tvrdly\ů nohy... některým i úsměv a cestu do nejvyššího patra vzdali. Těm odvážnějším  se pak otevřel nádherný výhled na Krkonoše i se Sněžkou, Broumovskou vrchovinu s Ostašem, Javoří hory, Adršpašsko - teplické skály, Orlické hory, Kralický Sněžník, Trosky, Stolové hory v sousedním Polsku (hraniční přechod Petříkovice je pár kilometrů odsud),  vodní nádrž Rozkoš ...  Vše je moc pěkně popsáno na tabulích podél zábradlí vrcholu rozhledny. Stálo to za to! 

     Ač jsme zpět do chaty pospíchali, kuřízek s brkaší nám Kobrovi museli naservírovat o chvíli později.  Ono se to ani nezdálo, ale ušli jsme pěkných 15 km horským terénem.  Ani to nám nedalo stopku a po večeři jsme vyběhli opět ven a kolem chalupy se odehrávaly nejrůznější zápasy, schovávačky, stopovačky,... Bobřík odvahy možná nastane za pár chvil ... v dálce se ozývá hřmění a jsou vidět i blesky. Třeba se to přes noc přežene. 

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Tomáš Havlíček a turisté zajisté z ábéčka :)

P.S.: Trochu jsem pátrala po názvu Žaltmanu - Hexensteinu. Zjistila jsem, že se v Malých Svatoňovicích (tedy v okolí Jívky) narodil Karel Čapek. Jeho tatínek byl venkovským lékařem a z Karlova vyprávění z dětství spolu s otcem prošli tento kraj křížem krážem... Vzpomíná také na "duchaře" žijící kolem Svatoňovic i na staré opuštěné štoly, které zde zbyly po těžbě uhlí. Další zajímavosti si můžeme poslechnout zde: 

https://wave.rozhlas.cz/duchari-loupeznici-a-zkamenele-stromy-cesta-krak...