Třída 4.A

     Otázka z nadpisu má u dětí z naší školy již zcela jasnou odpověď! Agentura Perštejni dnes přivezla na Benešovku pořad "Jak válčili husité" z cyklu "Návraty do historie". Hlavně čtvrťáci, kteří se v druhém pololetí seznamovali s tímto obdobím, si významně rozšířili vědomosti. Dozvěděli jsme se, co nového husité přinesli do vojenství a jak se to promítalo do běžného života lidí té doby. Na scéně nechyběla replika husitského válečného vozu v původní velikosti, ukázka rytířského brnění s popisem, srovnání s lehkým husitským jezdcem  a běžným pěším bojovníkem. Ani taktika nezůstala tabu. Děti byly vtažené do děje a po zásluze oba herce v dobovém oblečení odměnily na závěr potleskem.

Michaela Doubravová a malí husité z Benešovky :)

     Jsme třída sportovních nadšenců a nelekneme se jakékoli sportovní výzvy. Proto jsme využili možnost vyzkoušet si veslování. Když nám paní učitelka  řekla, kam půjdeme a co budeme dělat... měli jsme strach, že se na vodě neudržíme... Naše obavy byly zbytečné. Šli jsme si vyzkoušet veslování, ale na veslařských trenažerech.   

     Vezměme to ale popořádku. Naše třída ráno vyrazila od školy k Labi a to pěšky. Cestu na loděnici Arosa jsme zvládli za 45 minut. pohodovou chůzí. Na místě už na nás čekal trenér veslařského oddílu Jirka Paleta s týmem instruktorů. Ihned se nás ujali. Prohlédli jsme si klubovnu s množstvím trofejí z vítězných závodů, loděnici i lodě na veslování. Od paní učitelky už víme, že veslaři couvají a kanoisté jezdí popředu a že jedněm se říká "couvalové" a druhým trochu hanlivě "cákalové"... Tak zrovna toto pro nás velká novinka nebyla.  Teď jsme se ale o tom couvání mohli přesvědčit na vlastní oči.  Další zastávka byla na platě na řece. Instruktoři nám ukázali loď, na které bychom se učili veslovat. Říkají jí "tojtojka", protože je vyrobena ze stejného plastu.  Je stabilní a uzpůsobená začátečníkům.  

     Po této ukíázce jsme už šli trénovat jízdu na veslařských trenažerech. Na první pohled to vypadá

alo jednoduše - opakující se stejný pohyb. Zkušení instruktoři nám radili a upravovali techniku. Pan trenér Jirka nás pochválil, že umíme při pohybu rychle reagovat na pokyny a  skvěle ovládáme svá těla. Prý je to mj. i tou hodinou tělocviku týdně navíc. 

     Aby to nebylo jen tak zkoušení, absolvovali jsme i závod na 200m. Byla to docela "fuška"! Kromě pohybu samotného jsme si také užívali fandění a pořádně si zakřičeli.  Kdo dovesloval "do cíle"  do 50 vteřin, má super talent na veslování. A dále?  50-55 vteřin - zívodník s výbornou kondicí, 55-60 vteřin - sportovec s průměrnou kondicí a více jak 1min podprůměrná kondice... Třeba vám doma prozradíme, jaké časy jsme měli... Supertalent ale mezi námi žádný není.  Pár "výborných kondic" by se ale našlo... Budeme si (trochu alibisticky) říkat, že to je i kvůli tomu, že jsme tzv. lehkovážníci, žádně "obezitky" ...   I tak jsme za své výkony byli odměněni - v každém ročníku dostali první tři dívky a chlapci medaili a diplom.  

     Nesoutěžili jsme jenom my. Během několika dnů se vystřídalo devět škol, 610 dětí, u kterým se věnovalo šest trenérů a 20 instruktorů. Z naší školy si zaveslovaly ještě třídy 4.B, 5.A a 5.B.  Finále těch nejlepších se uskuteční v úterý 28. června odpoledne opět na veslařské loděnici Arosa. A tam už půjde i o medaile pro jednotlivce, tak i o pohár pro nejúspěšnější školu - třídu - tým.  Tak vodácké AHOOOJ a držíme pěsti! 

cákalka Michaela Doubravová a couvalové z áčka :)