backgroundbackgroundbackgroundbackground
Separator

Třída 2.B

Vážení rodiče,

po zvážení nebudu psát o učivu na stránky školy, ale do emailu, jak jsme byli doposud zvyklí spolu komunikovat.

Děkuji předem za pochopení,

Hladíková

     Pátek třináctého? Jejda! :) Trochu pověrčivosti v každém dospělákovi možná je... My jsme ale členy společenství "Sekce 13" a prosazujeme pátek třináctého jako šťastný den. A podařilo se nám to!

     Zvuky, které se ozývaly nad ránem zvenku, zněly strašidelně. Vypadalo to na slušný slejvák. Omyl! Ráno bylo venku "pocukrováno" sněhem a vypadalo to konečně jako na lyžáku. :) Po snídani jsme dobalili zbytek věcí,  oddřepovali dnešní nadílku pohledů (někteří tak rychle, že jsme se vyfotili rozmazaně... :D ), pomohli jsme si s loďáky ze schodů a vyrazili na chvíli ven. Chtěli jsme se ještě podívat do malého zvěřince u Starého kravína. 

     Před obědem jsme stihli pomáhat s nakládkou první várky zavazadel a lyží do auta a po něm jsme si čekání na autobus krátili diskoškou u óčka. :) Nejprve jsme se dočkali my autobusu, zamávali Františkovu a pak už se dočkali rodiče nás. :)  Ozdobeni medailemi za statečnost a zvládnutí našeho prvního lyžáku jsme v 15:30 dorazili před školu. 

     Ikdyž nám tak úplně počasí nepřálo, naše zimní soustředění jsme si užili jak se jen dalo nejlíp. Pochvalu zasloužíme všichni. Tak příští zimu na Jurášku! :) Před ní ale bude ještě další pátek třináctého! Fobie z čísla 13 se nás netýká. :)

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Blanka Nadrchalová, Lucie Vavřínová, Patrik Janecký

                                       a medailisté z ábéčka

 

P.S.: Ve Filadelfii existuje od roku 1936 klub "The Friday the 13th Club."  Členové se scházejí vždy v tento den a potírají pověry o pátku třináctého. U nás v Čechách vzniklo v roce 1989 podobné společenství. "Sekce 13" skutečně existuje. :)

 

 

 

    Přes noc zase pršelo a ráno sníh kolem nás už prostě nebyl. I dnes jsme si trochu přispali, ale dospěláci nás tentokrát nenechali o tolik déle. Přichystali pro nás výlet, na který jsme se museli vydat včas.

     Vyrazili jsme na krkonošskou  Lysou horu. Ráno nažhavili telefony, aby zjistili vše potřebné. Jednou se dokonce museli dotazovat až ředitele. :)

     Došli jsme pod "naši" sjezdovku na Hvězdu a čekali a čekali... Skibusem jsme pak dojeli do Rokytnice pod lanovku skiareálu Horní Domky. K sedačkové lanovce na Lysou horu jsme ještě chvíli pochodovali a pak přišlo to vzrůšo. Dělili jsme se do trojic s dospěláky a čekali na sedačku. Někteří jeli takto prvně. :)

     Vyjeli jsme kousek pod vrchol 35. nejvyšší hory ČR. Počasí nám moc nepřálo. Nahoře byla mlha, což byla tak trochu "šmouha na kráse" našeho výletu. Vystoupat na vrchol tak nemělo cenu. 

     Z Lysé hory jsme šli stále z kopce a k nám na Družbu to byly čtyři kilometry. Zastavili jsme se na obvyklou sladkou sváču a pohodlně došli přesně včas na oběd. Jen ta panoramata se nám moc neukázala. :(

     Po obědě jsme chvíli odpočívali a pak jsme se vydali na konečnou pomy pro lyže. Moc jsme si na nich nezajezdili... Donesli jsme si je na chatu a zabalili i lyžáky. A dřív než dospěláci stihli říct "zabalte si, co už nepotřebujete" ... měli jsme zabalené vše.

     Ještě jsme vyhodnotili středeční sportovní soutěže týmů, pořádné pokoje i ty méně pořádné, udělili jsme cenu "skokan soustředění" za největší pokrok na lyžích, dokonce "padla" i cena fair play, nakreslili deníky, pak pohajda a spát. :) Zítra ještě jednou navštívíme lamy u stodoly a po "O"  frčíme domů. Všude dobře, doma nejlíp. :)

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Blanka Nadrchalová, Lucie Vavřínová, Patrik Janecký

                                                     a lanovkáři z ábéčka 

 

          6:15 ... klid, 6:30 ... stále ticho, 7:00 ... ani hláska, 7:30 ...první ruch, 7:45 ... pomalu ale jistě vstáváme! 8:10 snídaně. :D Venku celou noc i ráno pršelo, tak možná proto se všem tak krásně spalo.

     Po snídani jsme si upalovali uklidit pokoje, hledat rukavice nebo ponožky do páru, podívat se pod postel, co jsme si tam schovali za poklady... Pak se počasí trochu umoudřilo, ale na lyžování to dnes nebylo. 

     Dopoledne jsme se proběhli, protáhli, rozcvičili pod vedením pana trenéra Patrika. Rozděleni do čtyřech družstev jsme postupně plnili, co si na nás dospěláci vymysleli. Při štafetovém běhu jsme odpovídali na otázky (nebo jsme se doběhli poradit s týmem) a vymysleli jsme: že v Pardubicích teče i Vltava, že Jaromír Jágr hraje za Pardubice nebo že Ester Ledecká vyhrála olympijské zlato v biatlonu. Ještě ne, ale... :)  Třeba posílí naši ženskou štafetu už brzy. U Esterky nikdo neví. :)

     Pak jsme házeli o rekord v hodu sněhovou koulí do dálky, ikdyž to chvílemi vypadalo, že je to hod na cíl - pohyblivý, protože paní vychovatelka Blanka nestála na místě. :) Ještě následoval čtyřboj složený ze skákání přes švihadlo na výdrž, driblingového slalomu, člunkového běhu a házení krikeťákem do kruhu. Družstva byla tak vyrovnaná, že jsme nevěděli vítěze do sečtení všech bodů. 

     Vyšlo nám to jen tak tak na oběd. A "po o" už na nás čekaly pohledy. Trochu jsme to rozdávání inovovali. Adresáta pohledu jsme hádali a pohled "vykoupili" dvacítkou dřepů. Byli i tací, kteří měli pohledy čtyři. :) Na odpolední procházce holky z béčka přišly s dalším vylepšením, resp. se zvýšením počtu dřepů... Že by? :) V každém případě to byla zábava a při hádání i počítání dřepů jsme se pobavili. 

     "Když není kde utratit peníze, výlet jako by nebyl..." To je takové nepsané pravidlo u našich výletů. Nemohli jsme to dopustit a tak jsme se po poledním klidu vydali do centra Rokytnice. Trochu jsme vykoupili místní informace. :) Jo, a došli jsme až do Berlína! :) 

     Na chajdě na nás čekaly obří borůvkové knedlíky! Ty teda byly! :) Namalovali jsme také do deníku největší zážitek z dnešního dne.... a světe div se, nejčastěji se objevovalo Tesco... Po pohádce jsme se uložili do postýlek a už spíme. Ještě dvakrát a jsme doma. :) 

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Blanka Nadrchalová, Lucie Vavřínová, Patrik Janecký

                                           a nezalyžařivšísi si lyžaři z ábéčka :)

      Dnes už to bylo s ranním vstáváním (pro paní učitelky a pana trenéra) lepší. Vydrželi jsme déle o celých 15 minut. :) V 7:00 nastal oficiální budíček a o půl hodiny déle snídaně. Někteří se na ni těšili už od večera (a není to tím, že máme hlad...). :D      

     Včera před námi sníh "utíkal" celkem svižně a dnes ještě přidal na rychlosti. I tak jsme si pěkně zalyžovali od devíti hodin až do jedné. Baví nás to a děláme pokroky. Nejvíc je to - jako vždy - vidět na těch z nás, kteří s lyžováním teprve začínají. Dnes trénovali na "pojízdném koberci" ve školičce. Další družstva vylepšovala svůj styl, trénovala jízdu v kolenách a první družstvo si dokonce vyzkoušelo, jezdit z kopce pozadu. :) 

     Odpoledne jsme si chvilku odpočali a pak vyrazili opět na procházku po okolí. Cesta vedla "tudy i tam" a potkali jsme na ní divou ženu, malý zvěřinec, vyřezávané sochy a nakonec -  k překvapení nás všech - i malé muzeum. Jmenuje se Starý kravín (http://www.starykravin.cz/). Dovnitř nás nalákal pan průvodce Pepa a zahnal déšť. Stálo to ale za to!  Viděli jsme opravdu hodně starožitných věcí, které se používaly v běžném životě. Holky žasly nad retro kočárky, kluci nad hasičskou motorkou se sirénou. Vše jsme si důkladně prohlédly a vyrazili zpět do chaty, kde na nás po chvíli čekala večeře - brkaše se sekačkou. :) 

     Po večeři jsme kreslili deníčky, erby pokojů a zkoukli jednu pohajdu. Očista dočista, chvilka povídání a s večerkou už všichni naprosto vzorně spali. Tady je svět ještě v pořádku, nemusíte mít o nás strach. Nic mimořádného se u nás ve Františkově neděje. :) 

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Blanka Nadrchalová, Lucie Vavřínová, Patrik Janecký

                                                              a výletníci z ábéčka

Rozkoukáváme se :-)

     Asi jsme se už nemohli dočkat lyžování, protože vzhůru nebyl nikdo déle než v 6:15... A kdo by chtěl dospat, měl smůlu. B-) V 7:30 jsme šli na snídani. Byla jak v hotelu a my si mohli vybírat dle chuti. Trochu nám pokazila radost paní učitelka z áčka, která řekla, že lupínky s mlékem na celé dopoledne fakt nestačí. Tak tedy ještě rohlík... ach jo... :) 

     Hned po snídani jsme se vydali na sjezdovku. Ta hned vedle chaty bohužel postrádá sníh a tak musíme šlapat asi 200m na jinou. Cesta vede přes pole a les. Tam je to docela "brnkačka", protože to je trochu z kopce.... cesta zpět už je trochu horší... :)

     Na sjezdovce jsme si sjeli kousek kopce a rozdělili se do družstev. A pak už jsme trénovali v nich. Pár dětí si lyže obulo poprvé a popraly se s nimi vážně statečně. Návrat na chatu byl po dvanácté hodině. V jednu na nás čekal opět výborný oběd. Někteří borci zvládli i dvě porce kuřecího stehna s bramborem. :)

     Mezitím ale venku začalo trochu pršet. Odpolední lyžování jsme vyměnili za procházku. I tak jsme si to užili parádně. Sníh nám mizí před očima a to co je, je těžké a mokré. Ale i za to jsme rádi. 

     Vrátili jsme se chvíli před večeří, pověsili jsme věci na uschnutí a po večeři jsme při psaní pohledů sledovali pohádku. Za chvíli se jdeme vysprchovat a pak už do peřin. Uvidíme, jak nám to zamykání pusinek půjde dnes. :)

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Blanka Nadrchalová, Lucie Vavřínová, Patrik Janecký

                                                        a zalyžařivší si lyžaři z ábéčka 

     Nastal den D, hodina H a naše ábéčko  vyrazilo na první zimní soustředění.  Pro lyžařský výcvik  nám paní učitelky vybraly Penzion Družba v Rokytnici nad Jizerou. Připravovali jsme se na něj poctivě už několik dní předem. Největší starost jsme samozřejmě měli s tím, kdo s kým bude na pokoji. Někteří měli trochu obavy, jak to bez mamky a taťky "tak dlouhou dobu" zvládnou a jen pár z nás mělo strach z lyžování. 

     Vyjeli jsme tedy v neděli po obědě a za necelé dvě hodiny jsme kousek za Rokytnicí "přepřahali". Naše lyže a pár zavazadel od té chvíle vezl pan správce a my s autobusem pelášili za nimi. Trochu serpentýnek, krásných panoramat a byli jsme na místě. :) 

     Hned jak jsme přijeli, vyprázdnili autobus i vlek, nastěhovali jsme se do pokojů. Moc jsme nevybalovali, protože nás dospěláci "vyhnali" ven na koulovačku, stavění sněhuláků a tak... Prostě sáhnout si na sníh. Dovybalili jsme až po večeři, která všem moc chutnala. Byly špagety s omáčkou. :) 

     Pak už jsme se pomalu vyhrabávali pyžamka, kartáčky a plyšáky na spaní. V devět byla večerka a od té doby jsme měli mít pusy zamčené na hodně západů... No, nepodařilo se nám to. Tak třeba se zítra zadaří víc. :)

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Blanka Nadrchalová, Lucie Vavřínová, Patrik Janecký a naše ábéčko :)