Naježení Vexíci

     Ať se za uplynulým týdnem díváme z jakéhokoli úhlu pohledu, největší událostí nebyla pololetka z přírodovědy nebo konzultační odpoledne, ale robotika.  Naše škola dostala pod vánoční stromeček dvě sady jednoduchých robotů VEX 123. 

     Tento malý barevný "puk" má mnoho možností ovládání. My pro začátek využíváme tlačítka, která jsou  k dispozici přímo na těle robota. Můžeme ho tak nasměrovat vpřed, vlevo, vpravo a "Vexík" také může zatroubit. Další možností je pak programovat robota pomocí tzv. Kodéru - tj. programovací tabulka nebo prostřednictvím tabletu. 

     Programování v krocích jsme si už trénovali od doby distanční výuky na včelím emulátoru  (Bee-Bot). Proto pro nás nebyl Vex úplnou novinkou. Uměli jsme si s programováním téměř ihned poradit a vytvářeli jsme pro robota nejrůznější dráhy a úkoly z toho, co se v penálech, lavicích a aktovkách našlo. Emulátor byl fajn, ale skutečný robot - byť tento jednoduchý - je prostě paráda a byli jsme z něho vážně nadšení. 

     Kromě programování se i pilně učíme. V češtině přišla na řadu přídavná jména a vzory jarní, mladý, otcův i matčin. V matematice souřadnice, v přírodovědě jsme dokončili Vesmír a ve vlastivědě se věnujeme Evropě. V úterním "těláku" jsme si výborně zaposilovali při kruhovém tréninku a v pátek jsme potrénovali na talentovky. Vyzvali  jsme na "souboj" kozu. Kdo vyhrál? V 99% jsme to byli my. Jen v jednom případě koza trochu trkala... naštěstí bez následků.   Však my ji zkrotíme jak roznožmo, tak skrčmo. 

Michaela Doubravová a krotitelé z áčka :)