Zimní soustředění aneb po stopách Reinholda Messnera

Zabalit jen potřebné věci a žádné zbytečnosti. V neděli dopoledne jsme dojeli do základního tábora v Peci pod Sněžkou (775m.n.m.) a nasadili krosny na záda. Čekal nás výstup s převýšením 350m. Počasí nebylo příliš přívětivé, vítr se terpve rozfoukával a dešťové kapky se s přibývajícími metry měnily ve sněhové vločky. Závěrečný sestup jižním svahem ze Slatinné stráně byl poslední kapkou a zkouškou morálu. Vítr zesílil, v kombinaci s padajícím sněhem nám začal bičovat do tváří a zavírat oči. Ke Kolínské boudě (1125m.n.m.) jsme došli jen s jedním prasklým popruhem na krosně, avšak všichni.

Další dny byly podobné tomu prvnímu a sluneční paprsky k nám dorazily jen zřídkakdy. Volba tras a programu byla horskou proměnlivostí počasí jasně poznamenána. Odpoledne jsme se jeli sklounout na lyžích a večer vyválcovali (automasáž) hlavně dolní partie.

Další dny jsme stihli jít po stopách italsko-německého horolezce Reinholda Messnera. Stoupali, sjížděli (sestupovali) a objevovali, přičemž nakonec zdolali sedm krkonošsých tisícových vrcholů. Počasí bylo vhodné ke stavbě záhrabů, které zastavovaly silný západní vítr. Třetí den jsme se nevšedně protáhli, zaskákali a běhali running cross. Jedno dopoledne jsme věnovali jen sjíždění a koordinaci na běžeckých lyžích u boudy. Po prodlouženém polodenním výletu jsme se prohřáli v sauně, abychom se poté ochladili skokem do sněhu.

To co jsme vyšli, tak jsme si v závěru i sjeli.

Všem zúčastněným SKOL!!!   

TREN-CHA