Třída 7.A

     Tým malých fotbalistků FK Pardubice, za který hraje i náš Markus, se zúčastnil halového turnaje v Holicích. Sice není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, ale pohár potěší každého. Ten dostávají pouze vítězové. Markus k prvnímu místu svého týmu přispěl gólem. Gratulujeme a držíme pěsti do dalších bojů. :)

Michaela Doubravová a fandíci z áčka 

     Našemu áčku lenošení nehrozí. :) I tento týden byl plný událostí, zážitků i nových informací.

     Tento školní rok s námi "chodí" do naší příšerkové třídy i Mike  Sully. Oba plyšoví maskoti putují o víkendu se svými kamarády domů a tam si užívají. Děti s pomocí svých rodičů vedou plyšákům krásné deníky. :) 

    Hned s pondělní první hodinou nás čekala jedna premiéra. Při tělesné výchově jsme zkoušeli šplhat na tyči. Šlo nám to na výbornou a s nadšením jsme zdolávali stále vyšší mety. Z výšek má strach evidentně jen málokdo z našeho áčka. :) 

     Další premiéry nás čekaly i další dny. V češtině se učíme rozlišovat samohlásky a souhlásky, v matematice počítáme plusy i mínusy do sta s přechodem přes desítku a založili jsme si nový sešit. Velký nelinkovaný na geometrii. Rýsujeme přímky a úsečky, meřit délky a s pravítkem se snažíme kamarádit. :) Čteme rádi a ještě snad radši prezentujeme přečtené knížky a odpovídáme na doplňující otázky spolužáků. Většina z nás zcela určitě do konce června "přelouská" víc jak čtyři knížky. Umět si sám číst je prostě paráda! :) Skoro stejná jako hrát dobble s vánoční tématikou. To jsou vám boje...! :)

     V pátek jsme byli naposledy v tomto kalendářním roce na plavání. A náležitě jsme to oslavili chvilkou řádění v aquaparku. Tobogán i skluzavka se prostě neomrzí! :) 

Michaela Doubravová a kamarádi z áčka

     K nadpisu je třeba dodat, že čtrnáctý školní týden byl i po čertu dobrý. :) A plný čertovin i čertování. 

     V pondělí nás přivítala vánočně nazdobená třída a my jsme si uvědomili, že adventní čas je už doopravdy tady a před námi je jen jeden jediný měsíc kalendářního roku 2019. Naučili jsme se hned z čerstva odříkat pár pranostik, které se váží k tomuto období: "Na svatého Martina, bývá bílá pěřina", "Na svatou Kateřinu, schovám já se pod peřinu!", "Svatá Lucie, noci upije"... a další o Barboře, Ondřejovi, Mikuláši... Tyto předpovědi počasí našich předků si i vysvětlujeme a zkoušíme sledovat, zda to ti naši předchůdci měli vypozorované dobře. :) 

     Ve středu zamířila kola autobusu s posádkou dětí z 2.A a 2.B do Pekla Čertovina. Paní učitelky trochu váhaly, zda mají objednávat dopravu i zpět do školy... ale pan řidič jinak nedal a počkal na nás. Ikdyž to měli někteří trochu (víc) nahnuté..., nakonec jsme z Pekla byli propuštěni všichni. A pozor - v pekelné škole zákaz fyzických trestů neplatí. Zdejší vyučující čertice má občas poněkud usnadněnou práci. :D

     Paní učitelka Míša byla řádění pekelníků ušetřena také - důvodem nebyla ovšem její andělská povaha :)))), ale několik rytířů! Ten hlavní rytíř Vojta se vždy před ní postavil a na výzvu čerta: "Jedna úča půjde se mnou!" odpověděl s rozpřaženýma rukama: "Tahle ale teda ne!" :)) A jak řekl, tak taky bylo! Holky mu v tom bránění pomáhaly. :)

     V Pekle Čertovina jsme ještě vykoupili půlku obchodu a zbylé "kačky" jsme utratili za vánoční ozdoby v Horním Bradle. Někdy to byla složitá matematika a přetěžký úkol, jak skloubit svá přání a stav peněženky... :)

     Čertovské napětí s našim středečním výletem neopadlo. Před námi byl čtvrtek a tématické vyučování a co především - ve čtvrtek chodí v tuzemsku ďábelská" návštěva nejen večer do domácností, ale i v dopoledních hodinách do škol a školek. Prvotní zklamání většiny dětí - to když zjistily, že na intr čerti na kontrolu nepřijdou... - vystřídalo napětí a očekávání, když přišla informace, že všechno může být i jinak. :) Rychle jsme vypracovali pár čertovsky těžkých úkolů z čj i ma, naučili se "ukazovací říkanku" a odešli jsme do školy.

     A pak to přišlo... v tělocvičně se v jednu chvíli promíchal křik dětí i rachot čertích řetězů... "Hříšníci" měli trošku "staženo", když se měli zpovídat ze svých prohřešků. Všichni se vykoupili vzorně předvedeným: "Rohy - kožichy - kopyta - ocas... brada, jazyk, řetěz, nos!" Všechno dobře dopadlo a konce týdne jsme se tedy dočkali bez ztrát v seznamu třídy. :D 

Michaela Doubravová a čerti i andílci z áčka 

     "Azyl" v učebně na internátu využíváme už  měsíc a půl a teprve tento týden jsme našli trochu času k ozkoušení stolu na stolní tenis. Kluci si s chutí ťukli a těší se na další ping-pongové pokusy. :) Bohužel s tím časem to je v našem "docházkovém režimu" velmi špatné... Trochu se ho nedostává. :(

     Ve čtvrtek nás navštívila autorka příběhů o Africe, paní Janečková. Bývalá učitelka českého jazyka dětem přečetla úryvky ze svých knížek, ukázala obrázky a vvedla malé posluchače do děje. V pohádkách vystupují mláďata a jejich rodiče a řeší podobné "problémy" jako my, akorát ve zvířecí říši  v Africe. Ukázky z knížek se nám moc líbily.

     I při vyučování jsme si hráli a tvořili. V prvouce si vyprávíme o rodině. K takovému tématu má každý co říct a nad čím se zamyslet, co porovnávat. :) Své pocity jsme pak přenesli na čtvrtku a psali svým nejbližším, co na nich máme rádi, za co si jich vážíme. Samozřejmě nesmí chybět ani obrázek malovaný od srdíčka. Všechna dílka byla tvořená s láskou a jestli potěšila čitatele stejně jako tvůrce, pak bylo radosti víc než dost a ještě zbylo do zásoby. :) 

      V češtině si "hrajeme" se slovy a hledáme synonyma, antonyma, slova souřadná, nadřazená i podřazená. :) Zahráli jsme si hry "Já mám - kdo má" i Domino a skládali jsme "kytičky". Krásně si takového jazykohraní rozšiřujeme slovní zásobu.

     Když už jsme u toho hraní... barevná kolečka na tabuli představují noty pro naše oblíbené "roury" - bobotubes. Umíme už zahrát pár lidovek. :) A matematika? To je vlastně taky takové hraní. My už počítáme plusy do sta i s přechodem přes desítku! Učíme se  základy dalších matematických operací a někdy nám to hlavičky pěkně zamotá. Nakonec se ve třídě ale stejně od většiny dětí ozve: "To je easyyy!" Tak snad nám to tak zůstane co nejdéle. :)

     A když už jsme u té délky... víte, že přesprintovat dvě tělocvičny několikrát za sebou tam i zpět je docela fuška? Z možnosti využít tolik prostoru máme radost a  na páteční tělocvikování se těšíme. Jsou to "boje" neskutečné. :)

Michaela Doubravová a rychlíci z áčka