Šedivé úterý a černá škaredá středa a tak dál :)

Šedivé úterý
– velký den úklidu a vymetání nečistot – my jsme se alespoň pořádně umyli (v bazénu :D) V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pece a pavučiny, někde se bílily i stěny. Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak výjimečný z hlediska lidových zvyků.

Škaredá černá středa 

- zpravidla končívaly zimní přástky. Ženy uklidily své kolovraty na půdy stavení, upředly si kousek „pašíjové nitě“, ta když se zašila do oděvu, tak chránila před bleskem, nemocemi, strašidly a před uhranutím zlým duchem.

- škaredá není proto, že je dnes zataženo a poprchává, ale že se nemáme škaredit... aby nám to nezůstalo po celý následující rok :)

Kdybyste nevěděli co dělat zítra na Zelený čtvrtek, tak tady máte návod: Vstaňte brzy a omyjte se ranní rosou – nebudete nemocní, pokud si raději přispíte, snězte alespoň něco zeleného, čímž upevníte svoje zdraví. Bylo dobré na Zelený čtvrtek set hrách a len, věřilo se, že dobře vzejde a poroste.Z kynutého těsta si můžete upéct jidáše.Ty měli zaručit zdraví po celý rok. Jednalo se pečivo, které mělo různé tvary a mazalo se medem. Kousek velikonočního pečiva se dával kvůli ochraně před jedem i dobytku a vodě ve studni, aby udržela čistotu. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - "odlétaly do Říma". Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky - "klapání", scházeli se v odpoledních hodinách chlapci a dívky a říkali říkanky o Jidášovi.

Na Velký pátek by kromě velkého půstu měla přetrvávat tradice hledání pokladů, pokud jsme něco ztratily, na Velký pátek vše prý zaručeně najdeme a k tomu ještě mnohem více. Poklad, který najdeme, by měl mít podobu něčeho drahého pro potěchu mysli i ducha nebo milého pro radost nebo najdeme rodinný pečlivě uschovaný poklad, zkusme tedy hledat. Pokud jsme si jisté, že je to marné, zkusme si něco pro radost uschovat na další Velký pátek....třeba některé děti najdou pracovní listy a jiné pomůcky do školy. :)

Bílá sobota

Ještě před východem slunce se muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázali se březové větvičky a zdobila se vajíčka.

Boží hod velikonoční

Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce, mazanec, beránek, víno a chleba - vždy od ranní mše posvěcená. Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých.

Velikonoční pondělí

Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno vycházeli chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl. Někde je zvykem, že je na oplátku děvčata polévají vodou.

Ať už omlazení nebo polití, v úterý se opět sejdeme ve škole. Hezké Velikonoce všem :)