Ani předposlední den školy jsme nepobyli v klidu ve třídě. Vydali jsme se po vzoru Freda Flinstona na bowling. K dispozici jsme měli tři dráhy. Házeli jsme o 106 celou hodinu. Některé převážila váha koule, jiné málem vzala s sebou a někdy to dokonce vypadalo, že se házející skutálí mezi kuželky osobně. Samozřejmě také padaly strike a spary, o tom není pochyb. Byla to legrace a zábava. Návštěvu BowlingZone v suterénu pardubického Albertu jsme si zaslouženě užili. Byla to cena za vítězství v květnovém sběru papíru u nás ve škole.
Michaela Doubravová a bowleři z áčka :)
Závěr školního roku si užíváme naplno! Poslední úterý školního roku 2021/22 jsme vyrazili na výlet. Byl tak trochu vlastivědný ... a dobrodružný také. Ráno jsme se setkali na nádraží a vyrazili vlakem přes Kolín do Libice nad Cidlinou. Pan průvodčí se podivoval, proč vystupujeme právě tam. Ještě víc se divil při naší odpovědi, že jedeme za Slavníkovcema. Kdyby dával ve čtvrté třídě pozor, divil by se určitě mnohem méně.
Slovanské hradiště kousek od soutoku řeky Labe a Cidliny obýval tehdy mocný rod Slavníkovců. Ti byli velkými konkurenty Přemyslovců. Jak to tak v té době bylo, pravděpodobně právě Přemyslovci v roce 995 hradiště i s obyvateli vyplenili. Do dnešní doby se zachovaly pouze základy slavníkovského paláce, kostela a vstupní brány. Vše jsme si prohlédli a holky spolu s paní učitelkou Parkanovou dokonce i velmi důkladně. Odnesla to socha.
Pokračovali jsme pešky krásnou stezkou podél obou řek až do Poděbrad. U památníku Jiřího z Poděbrad (vlastním jménem Jiříka z Kunštátu a Poděbrad) jsme si připoměli, že byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Pilní žáčci také věděli, čím byl Jiřík tak výjimečný a ve své době významný.
Poděbrady jsou lázeňským městem a právě v takových se nachází parádní parky, kolonády a minerální prameny. Samozřejmě jsme nevynechali ochutnávku některých z nich ... Naše jazýčky si léčivé prameny nezískaly. Chuť jsme si vylepšili skvělou zmrzlinou! A pak už nás paní učitelky vedly do Muzea legend.
Film Legends Muzeum je české soukromé filmové muzeum, kde jsou vystaveny sběratelské sochy a figurky ze známých hollywoodských filmů. Prohlídku soch, figurek a detailně vypracovaných replik jsme si užili o to víc, že jsme si vše mohli vyfotografovat. A že jich tam bylo k vidění více než 600 exponátů různých velikostí. Dokonce je součástí i hororový koutek... A jako vždy - využili jsme i možnost nákupu suvenýrů...
Po tomto zážitku už jen osvěžující ovocná drť a vlakem domů. Domů jsme se vrátili všichni a to plní nových zážitků. A co je víc?
Michaela Doubravová, Edita Parkanová a výletníci s áčka :)
Otázka z nadpisu má u dětí z naší školy již zcela jasnou odpověď! Agentura Perštejni dnes přivezla na Benešovku pořad "Jak válčili husité" z cyklu "Návraty do historie". Hlavně čtvrťáci, kteří se v druhém pololetí seznamovali s tímto obdobím, si významně rozšířili vědomosti. Dozvěděli jsme se, co nového husité přinesli do vojenství a jak se to promítalo do běžného života lidí té doby. Na scéně nechyběla replika husitského válečného vozu v původní velikosti, ukázka rytířského brnění s popisem, srovnání s lehkým husitským jezdcem a běžným pěším bojovníkem. Ani taktika nezůstala tabu. Děti byly vtažené do děje a po zásluze oba herce v dobovém oblečení odměnily na závěr potleskem.
Michaela Doubravová a malí husité z Benešovky :)
V pátek 24. června jsme mnozí z nás měli své "poprvé". Přijali jsme pozvání manželů Kolderových a využili možnosti vyzkoušet si beachvolejbalový trénink. Do Doubravic jsme odjeli téměř v plném počtu MHD. Už to bylo pro některé docela výzva a označení jízdenky hlavolam. Od autobusu jsme šli kousek pěšky a byli jsme v areálu Beachpointu Pardubice.
Po prvotním nastavení pravidel jsme se pustili do tréninku. Ondřej Kolder nás vedl pevnou rukou od rozcvičky až po samotnou hru. Rozběhali jsme se a v písku to nebylo stené jako na dráze. Trochu víc jsme se zapotili i u štafet. Už při nich jsme si sáhli na míč. Nahrávali jsme si, přehazovali síť, chytali a taky jsme u sportování museli myslet. A také si přivyknout, že písek se sype a to někdy i do očí. Pan trenér nám pokyny kreslil do písku, nepotřeboval ani mazací tabulku. Po mácviku základních úderů jsme si zasoutěžili ve dvojicích. Sbírali jsme body a byl to neskutečný boj! Jen jsme se na chvíli osvěžili nanukem, který přišel k chuti,, a upalovali jsme (k překvapení trenéra) rychle pokračovat ve hře. Hra nás prostě chytla a nadšení pro ni překonalo i horké počasí. Připadali jsme si jak na pláži a snažili se hrát "plážák". Nakonec jsme po sobě uklidili míče, uhrabali hřiště a slíbili si, že přijdeme znovu. Třeba v zimě do vyhřívané haly.
Děkujeme za tuto možnost a těšíme se opět na viděnou.
Michaela Doubravová a plážáci z áčka :)
Jsme třída sportovních nadšenců a nelekneme se jakékoli sportovní výzvy. Proto jsme využili možnost vyzkoušet si veslování. Když nám paní učitelka řekla, kam půjdeme a co budeme dělat... měli jsme strach, že se na vodě neudržíme... Naše obavy byly zbytečné. Šli jsme si vyzkoušet veslování, ale na veslařských trenažerech.
Vezměme to ale popořádku. Naše třída ráno vyrazila od školy k Labi a to pěšky. Cestu na loděnici Arosa jsme zvládli za 45 minut. pohodovou chůzí. Na místě už na nás čekal trenér veslařského oddílu Jirka Paleta s týmem instruktorů. Ihned se nás ujali. Prohlédli jsme si klubovnu s množstvím trofejí z vítězných závodů, loděnici i lodě na veslování. Od paní učitelky už víme, že veslaři couvají a kanoisté jezdí popředu a že jedněm se říká "couvalové" a druhým trochu hanlivě "cákalové"... Tak zrovna toto pro nás velká novinka nebyla. Teď jsme se ale o tom couvání mohli přesvědčit na vlastní oči. Další zastávka byla na platě na řece. Instruktoři nám ukázali loď, na které bychom se učili veslovat. Říkají jí "tojtojka", protože je vyrobena ze stejného plastu. Je stabilní a uzpůsobená začátečníkům.
Po této ukíázce jsme už šli trénovat jízdu na veslařských trenažerech. Na první pohled to vypadá
alo jednoduše - opakující se stejný pohyb. Zkušení instruktoři nám radili a upravovali techniku. Pan trenér Jirka nás pochválil, že umíme při pohybu rychle reagovat na pokyny a skvěle ovládáme svá těla. Prý je to mj. i tou hodinou tělocviku týdně navíc.
Aby to nebylo jen tak zkoušení, absolvovali jsme i závod na 200m. Byla to docela "fuška"! Kromě pohybu samotného jsme si také užívali fandění a pořádně si zakřičeli. Kdo dovesloval "do cíle" do 50 vteřin, má super talent na veslování. A dále? 50-55 vteřin - zívodník s výbornou kondicí, 55-60 vteřin - sportovec s průměrnou kondicí a více jak 1min podprůměrná kondice... Třeba vám doma prozradíme, jaké časy jsme měli... Supertalent ale mezi námi žádný není. Pár "výborných kondic" by se ale našlo... Budeme si (trochu alibisticky) říkat, že to je i kvůli tomu, že jsme tzv. lehkovážníci, žádně "obezitky" ... I tak jsme za své výkony byli odměněni - v každém ročníku dostali první tři dívky a chlapci medaili a diplom.
Nesoutěžili jsme jenom my. Během několika dnů se vystřídalo devět škol, 610 dětí, u kterým se věnovalo šest trenérů a 20 instruktorů. Z naší školy si zaveslovaly ještě třídy 4.B, 5.A a 5.B. Finále těch nejlepších se uskuteční v úterý 28. června odpoledne opět na veslařské loděnici Arosa. A tam už půjde i o medaile pro jednotlivce, tak i o pohár pro nejúspěšnější školu - třídu - tým. Tak vodácké AHOOOJ a držíme pěsti!
cákalka Michaela Doubravová a couvalové z áčka :)
Kdysi za dávných časů se šestý a sedmý měsíc roku jmenovaly stejně. Jen se označovaly jako červen menší a větší... nebo taky červen první a druhý. Od čeho je název ČERVEN odovzený? Pravděpodobně od červů, červců nebo od červené barvy. Můžete si vybrat. Jaké akce a výzvy v našem áčku nás čekají nyní?
14. 6. 2022 (út), 8:30: veslařské závody (na veslařských strojích) - Arosa
17. 6. 2022 (pá): Den prázdných tříd - projektové vyučování
22. 6. 2022 (st): vystoupení školního sboru - tradice - tělocvična
22. 6. 2022 (st): pedagogická rada
24. 6. 2022 (pá), 9:30: ukázkový trénink - beach volejbal Doubravice
27. 6. 2022 (po): Husité (škola) - vstupné 60 Kč
28. 6. 2022 (út) – celodenní výlet :)
29. 6. 2022 (st) - bowling
30. 6. 2022 (čt) - VYSVĚDČENÍ Těšíte se? Těšte se.
Michaela Doubravová - úča z áčka :)
I když se nám na soustředění líbilo, už jsme se těšili domů do svých postýlek. Zabaleno jsme měli mnohdy už ve čtvrtek večer. Ze sportování nám zbývali tradiční disciplíny jako štafeta nebo přetahovaná... vše jsme splnili do puntíku! Pak už jen vyhlášení, rozdělení trofejí a po O tradá domů! Sláva, nazdar výletu, nezmokli jsme a (zdraví( jsme tu... tedy do v Pardubicích!
Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Pepa Havlíček a holky a kluci z ábéčka :)
Poloha Modrokamenné boudy je skvěle určená k tomu, aby se při pobytu zde hoooodně výletovalo. Pár výletů jsme už absolvovali, ale dnes nás čekal jeden celodenní - tedy dlouhýýýýý.
Opět jsme sešli do Janských Lázní, abychom se nechali vyvézt lanovkou až na vrchol Černé hory. Odtud jsme směřovali "zkratkou prodlužovačkou" na Kolínskou boudu. Tady jsme si chvíli pohráli, pohladili místní "rohatce" i bezrohé živočichy a pokračovali přes vrcholky Krkonoš. Prošli jsme se rašenilištěm a přes vyhlídku na Modrých kamenech jsme došli až na naši chajdu. V nohách jsme měli krásných 22 km horským terénem.
Pokud si dospěláci mysleli, že budeme unavení... velmi se mýlili. Po večeři jsme se hned vrhli na fotbal i vybiku, protože turnaj je třeba dohrát!
Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Pepa Havlíček a turisti z ábéčka :)
Dnes je středa a je DEN DĚTÍ. Na to jsme nezapomněli ani my na Modrokamence. Dopoledne jsme proto absolvovali zábavné netradiční úkoly jako je skákání v pytlích, běh ve dvojicích, paměťový závod... Po obědě jsme vyrazili do Janských Lázní na seper bezva zmrlinu a také na nákupy - lázeňské oplatky si koupil snad každý... jestli je ovšem doveze také domů, není zcela jasné.
V městečku se v ten den konala i bajková šou pro děti z lázní. Podívali jsme se také a někteří měli i to "štěstí" se zapojit do programu. Tak třeba Toma Ma. nebo Vojtu přeskakoval bajker na kole... a paní učitelka se modlila, aby se trefil mimo jejich těla... Určitě to byl zážitek, za který si všichni zasloužili bouřlivý potlesk.
Večer nás pak čekala přednáška pana Skály z Ekocentra z Vrchlabí. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí z historie Krkonošského národního parku, o zdejší flóře a fauně, střechách i o životě zde. Bylo to velmi poutavé a interaktivní. I odměnu jsme si (někteří) zasloužili.
Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Pepa Havlíček a dětičky z ábéčka :)
Po včerejším tak trochu podmračeném dni se na nás dnes sluníčko usmívalo hned od rána. Dopoledne jsme se rozdělili do družtev a dali se do plnění nejrůznějších sportovních disciplín. Běhali jsme, skákali, házeli, trefovali, fandili ... i nadávali. To když se nám třeba nedařilo...
Hned po obědě jsme vyrazili na první z našich výletů. Sešli jsme do Janských Lázní a zamířili ke Stezce korunami stromů. Ta byla otevřená v roce 2017 a měří téměř dva kilometry. Naučné centrum nabízí krásný rozhled do stromoví KrNAPu ze 45 metrů vysoké věže. Také tu byla jedna z prvních možností koupit si suvenýr... To znamená, že se výlet vydařil.
Po večeři jsme ještě vyběhli ven a opět bojovali o cenná vítězství v kopané i vybíjené. Večer jsme usnuli skoro "ve stoje"...
Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Pepa Havlíček a průzkumníci z ábéčka :)
Vážení rodiče,
v příštím týdnu, tj. od 13. – 17. 5.2024 budou probíhat konzultační...
Základní škola Pardubice,
Benešovo náměstí 590
adresa:
Benešovo náměstí 590
Pardubice, 530 02
IČO: 60158999
Zřizovatel: Statutární město Pardubice
Datová schránka: gvnhki9
Kancelář školy: 464 629 210, 775 056 070
Ředitelna: 464 629 213, 603 726 653
E-mail: skola@benesovka.cz