Třída 7.A

BŘEZNOVÉ AKCE A DALŠÍ TERMÍNY NAŠEHO ÁČKA

Dny se prodlužují a více světla nám napovídá, že už brzy přijde jaro. Je tu BŘEZEN a PRANOSTIKA opět praví...

Počasí neovlivníme, ale vlastní nastavení ano. Usmívat se je ta lepší varianta.

Jaké akce a výzvy v našem áčku nás čekají v březnu?

I v březnu pokračuje pravidelné DOUČOVÁNÍ, které je každé úterý a čtvrtek ihned po ukončení vyučování v naší třídě. Každý, kdo potřebuje cokoli dovysvětlit, ujasnit si, procvičit..., může přijít. Doučování je hrazeno z projektu MŠMT - Národní plán obnovy, je dobrovolné a pro žáky je zdarma. Doučování z angličtiny zařadila paní učitelka Stachová na středu taktéž ihned po poslední hodině.

Těšíte se? Těšte se!

Michaela Doubravová

Masopustní týden

Návrat do školních lavic byl po zimním soustředění svižný. Hned první pondělní hodina patřila tělocviku a my jsme ji využili k nácviku gymnastiky a důkladnému protažení. Kromě češtinky a matiky jsme - kde jinde než v pracovních činnostech - znovu překontrolovali vrácené vybavení na běžecké lyžování, vše vyčistili a vrátili na svá místa. Zapojili se všichni a frčelo to skvěle. Ani ne za 40 minut jsme měli hotovo!

Úterý bylo masopustní a my jsme byli maškary! "Vymódili" jsme se a vyrazili spolu s dalšímy školáky z našeho městského obvodu na obchůzku. Na co jsme se nejvíc těšili? Na buřty a koláče, které nám rozdávali pořadatelé cestou. Chudák uzenář po prvním (nejen našem) "náletu" přišel téměř o celý buřtový věnec... vida velký zájem, byl nucen svěřenou uzeninou šetřit. O zakusování koláče buřtem se raději rozepisovat nebudeme...

Masopustní průvod se letos vyvedl mnohem lépe než minulý rok. To nám začalo pršet, jen co jsme "vystčili nos ze školy". Úterní počasí bylo kamarád. Ani čaj na zahřátí po návratu nebyl potřeba. Jak jsme se měli, najdete zde: https://www.benesovka.cz/uskutecnene-akce/masopustni-pruvod-na-petce

Ve středu k nám do třídy přišla paní ředitelka a rozdávala diplomy za matematikou olympiádu. Za naši školu se do okresního kola 72. ročníku MO kategorie Z5 probojovali Matyáš Shejbal z béčka a Viky s Vojtou z našeho áčka. Maty si poradil s osmnácti příklady skvěle a skončil na děleném druhém až třetím místě. "Naše duo V" sice mezi první jedenáctkou neskončilo, i tak si zaslouží ocenění a velkou pochvalu. Gratulujeme!

Středa patřila také další matematické soutěži. Zatímco olympiádu jsme vyplňovali klasicky "papírově", Pangea probíhá od roku 2018 on-line. Proto se také zájemci o soutěžení podle ročníků shromáždili do velké počítačové učebny a za 45 minut se snažili vypočítat všechny úlohy ze zadání. Pangea pracuje s reálnými příklady ze života. Teď proběhlo na Benešovce školní kolo. Jak to bude dál?

Loni byl náš Sam V. na parádním druhém místě. I letos do Pangea šel a nejen on. Všem držíme pěsti a jsme zvědaví na výsledky! Hlavně si uschovejte žluté "papírky" s přihlašovacími údaji, ať se dostanete k výsledkům! Další informace a příklady z minulých let zde: https://www.pangeasoutez.cz/

Týden se rychle "překulil" a my jsme toho opět stihli doopravdy hodně. Třeba "zavzpomínat si" na turnaj století na OH v Naganu.

Je to už 25 let, ale vzpomíná se na to stále pěkně. Pro tatínka Štěpy to prý byl největší sportovní zážitek v životě. On byl totiž přímo u toho - v Japonsku na zimáku. Panečku, ten se měl!

Taky jsme se nezapomněli učit! V češtině jsme u slovních druhů, které "zaskakují za jména"..., v matematice zkoumáme průměrnou rychlost ( a taky písemné dělení dvojciferným dělitelem), ve vlastivědě si opakujeme dějiny dávno minulé, které už taky dávno známe... a v přírodovědě jsme si měřili tep a tím zkoumali svou oběhovou soustavu. Tedy výsledky minutového měření byly víc než rozdílné - od 58 do 104 tepů za minutu. Asi to zkusíme ještě jednou.

O víkendu se naše Viky účastnila Přeboru České republiky v synchronizovaném bruslení. Se svým začínajícím týmem se umístila na pátém místě. Gratulujeme!

Michaela Doubravová a holky a kluci z našeho áčka :)

Beneckování 5.

Po dvou krásných vydařených dnech přišel - přesně podle předpovědi počasí - den opačný. Probudili jsme se do mlhavého vlhkého rána, kdy k dešti nebylo daleko. I tak jsme se po snídani rychle oblékli do běžkařského a vydali se na trať. V plánu byly závody s hromadným startem na jeden (dívky) či dva (chlapci) menší přibližně kilimetrové okruhy. Byl to takový fofr, že jsme nestihli fotografovat.

Po návratu do hotelu jsme odevzdali školní běžky, hůlky i boty, rychle se převlékli, dobalili kufry a upalovali na oběd. Nanosili jsme hromady našich věcí od hotelu na parkoviště k autobusu a nalodili jsme se. Není čas, ztrácet čas a tak celkové vyhlášení výsledků proběhlo cestou domů. Předávání medailí a odměn bylo obzvlášť v zatáčkách napínavé, ale zvládli jsme to!

Sladkost za bojovnost a parádní výkony dostal ale každý. Zaslouženě. Dnešní počasí tak trochu připomínalo "Poslední závod"... a také to byl poslední závod v lyžování na prvním stupni a v tomto složení... proto i ten název. Jaké bylo pořadí v naše áčku? Tady je:

Krátce po třetí nás autobus dovezl před školu a tam na nás již čekali natěšení rodiče. Teď budeme (možná) dva dny odpočívat, abychom nabrali síly na učeníčko učení. V pondělí ahoooj!

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Jiří Halík, Lenka Nováková, Josef Havlíček a závodníci z ábéčka :)

Beneckování 4.

Dnešek patřil celý celičký běžkám a celodennímu výletu. Hned ráno jsme se rozdělili do tří skupin. Na rychlíky, průměrňáky (protože u nás už žádní pomalíci nejsou...) a na marody a jinak "porouchané". Posledně jmenovaní bohužel s námi na běžky nemohli a tak zůstali pod dohledem paní učitelky Hladíkové v hotelu a okolí. Také si ale udělali menší výlet do centra Benecka, k vlekům a zpět.

My ostatní jsme se pečlivě připravili a vyrazili směr Horní Mísečky. Vybaveni řízkem a spoustou dobrot ze sponzorských darů od rodičů (ještě jednou děkujeme) jsme statečně šlapali v první polovině více méně do kopce. V posledních (kilo)metrech stoupání k chatě Stopa jsme si notovali do rytmu: "bu-fet, bu-fet, bu-fet" a šlo to o fous lépe. My jsme se totiž na snězení řízku těšili a právě tam jsme si ho mohli v klidu a v teple sníst. Jsme nejen šikovní, ale i vynalézaví... okoukli jsme místní nabídku, zhodnotili svůj stav financí a našli elegantní vychytávku... někteří si koupili hranolky, které si rozdělili dvojice napůl, ke své polovině přidali řízek a super oběd bez vysokohorské přirážky byl na světě.

Z Horních Míseček jsme se jeli podívat na vyhlídku, která kamsi zmizela a výhled trochu zarostl... Hned u ní byla biatlonová střelnice. Chtěli jsme se společně vyfotografovat. A aby to nebyla prý nuda... řekla paní učitelka Doubravová, že máme udělat nějakou bláznivou fotku, ať je to legrace... Byla, ale neplánovaná... Pro obecenstvo jsme předvedli ukázkový "domino efekt" a tak nějak jsme všichni ze skupiny rychlejších popadali. Než jsme se rozmotali, narovnali končetiny i hůlky, smáli jsme se a zároveň i dohadovali, kdo za to může...

Do hotelu jsme přijeli hodinu před večeří unavení, ale spokojení. Vyšlo nám počasí a všichni jsme dojeli v pořádku. Rychlejší skupina vedená Pepou Havlíčkem dnes ujela téměr 25 km. Pomalejší skupina pod dohledem pana učitele Halíka s dozorem paní učitelky Novákové zvládla o deset km méně. Pepa se totiž nemýlil a vedl svou skupinu úmyslně oklikou...

K večeři nás čekaly obří kynuté meruňkové knedlíky a ještě navíc sladká odměna za odvedený výkon.Před druhou večeří jsme si zabalili lyže a lyžáky a po ní dobalili kufry, připravili oblečení na zítřejší běžkařské závody a na odjezd domů. Chvíli jsme u toho řádili, ale pak nás nakonec přemohla únava a všichni jsme brzy usnuli ve svých hotelových postelích. Osud Hanče a Vrbaty se nám tedy dnes vyhnul.

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Jiří Halík, Lenka Nováková, Josef Havlíček a běžkaři z ábéčka :)

Beneckování 3.

Třetí den prý bývá na soustředění kritický a je fajn ho mít trochu volnější. I my jsme se o to při plánování našich aktivit snažili - resp. snaha byla, ale...

Počasí za nás ráno rozhodlo, že lyžovat půjdeme po O. Na sjezdovce byla mlha, že by se za ni nemusel stydět ani Rákosníček. Ale nad ní krásné sluníčko.

Po snídani jsme se šli protáhnout. Vzali jsme to důkladně od hlavy až po prsty na nohou. Chvílemi jsme trochu skučeli, naříkali, kňourali nebo hlásili, že to prostě nejde... to nedám atp. Nebyloto vlivem namožených svalů ze soustředění... on to je setrvalý stav. Možná nám i sem tam proběhlo hlavou, že bychom se protahovat měli častěji... nebo to alepoň při "těláku" trochu méně "flákat".

Dopolední ovocnou svačinku jsme si už snědli venku před hotelem. A pak jsme měli na výběr, do čeho se pustíme. Přivezené ježdíky nebo sedáky nám posloužily jako lopaty a zkoušeli jsme postavit iglú nebo bunkr. Hodně brzy jsme to ale vzdali a raději se pokusili sjíždět strmý sráz. Po břiše nám to šlo nejlíp!

Paní učitelka Hladíková měla už ve škole plán! Chtěla hrát na sněhu ragby! Tedy ne přímo ona, ale zorganizovala nám- ho. Roman a házenkáři k tomu přidali pár pravidel, baskeťáci pár triků na bránění a matení protihráče... a o zábavu bylo postaráno. Taky jsme si zahráli "Mrazíka", fotbal a další hry s míčem i bez. Pěkně jsme se u toho zapotili a dostali hlad.

Po obědě jsme moc nezaháleli a vyrazili brzy na lyže. Počasí už bylo přímo luxusní a tak by byla škoda lenošit na pokojích. Všechna družstva brázdila svahy o 106 až do 17.hodiny a zlepšení bylo vidět u každého. Nejvíc ale u Darii, která stála na lyžích (i na běžkách) vůbec poprvé. Včera si sjezdovky zlehoulínka osahala jízdou z mírného kopečku, ale dneska se naučila jezdit jak na vleku (nejprve s dopomocí paní učitelky Martiny), obloučky v pluhu, tak i zastavit. Nejen my, ale i pan vlekař kulil oči.

Včera nás pan Skalka lákal na film Poslední závod. Vyprávěl nám o zrádnosti krkonošského počasí a Hanče s Vrbatou v tomto případě vynechat rozhodně nemohl. Zmínil, že vše ve filmu je natočené podle skutečných událostí. Pan trenér Pepa měl pro nás film už nachystaný a tak jsme se na něho dnes podívali. Rozdělili jsme si ho na etapy. Mezi prvním a druhým dílem jsme stihli večeři. Zítra většinu z nás čeká celodenní výlet na běžkách tematicky po stopách Hanče a Vrbaty. Abychom nedopadli jako oni, potřebovali jsme vědět, jak se na túru připravit. Opět proběhla názorná instruktáž i s ukázkou a podrobným výkladem v podání paní učitelky Lenky. Nabité vědomosti jsme se snažili udržet i při druhé večeři (opět se po ní velmi rychle "slehla zem"...). Před večerkou jsme si ještě stihli připravit batůžky i oblečení na zítra. Dospěláci si vše zkontrolovali. Na zítřek jsme tedy nachystaní! Snad nám počasí bude přát jako dnes.

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Jiří Halík, Lenka Nováková, Josef Havlíček a sjezdaři z ábéčka :)

Beneckování 2.

Po vydatné úterní snídani jsme se fofrem oblékli a vyrazili ven. Včerejší běžky vystřídalo sjezdové lyžování. Zapátrali jsme v paměti na loňské rozdělení do družstev, označkovali jsme se pomocí "rozlišováků" a hurá na kopec. Tam došlo k mírným přesunům, které budou dle úrovně pokračovat i ve středu. Alespoň se máme proč snažit jezdit co nejlépe (...tedy dospěláci doufají, že to není jediný důvod... i když nejspíš podstatný). Lyžovali jsme až do pravého poledne. Už zaběhlé trio činností "převléknout - naobědvat - odpočívat" jsme ukončili nástupem na odpolední - opět běžecký - program. Možná jsme na beneckých tratích startovali ve stejnou chvíli, jako naši biatlonisti na MS o "pár" kilometrů dál. My jsme tedy nestříleli z pušky... ale "střílet si" ze sebe vzájemně nám jde skvěle. Smích nás nepřešel ani při rozdělení na "pomalíky a rychlíky". Pepovo elitní družstvo se dnes vydalo na Žalý (cca 5 km dohromady) a družstvo průměrňákových se vydalo v jejich stopách... včerejších. Objeli jsme si okruh s dlouhým sjezdem, který jsme na etapy bravurně zvládli, a pak už to byla pohoda.

V hotelu jsme se rychle převlékli a spěchali na přednášku pana Skalky. Vedoucího oddělení ekologické výchovy z vrchlabské pobočky KRNAPu už známe z Modrokamenky a tak jsme nebyli na pochybách, že se dozvíme spoustu zajímavých věcí o přírodě a hlavně o Krkonoších. Dnes jsme si zopakovali, že jsme vlastně v tundře, proč je v Kerkonoších zejma a nevlídno, proč tu rostou tmavě zelené a chlupaté květiny a že vidět jelena na Sněžce tak trochu nejde. Také o lavinách jsme se dozvěděli nové informace, které se nám - doufejme - nikdy nebudou hodit. Na dotazy už bohužel nevyzbyl čas, neb na nás na stolech čekala večeře. Středicko ekologické výchovy chystá nový koncept přednášek pro návštěvníky tohoto kraje. Třeba se se svérázným, informacemi nabitým a poutavě přednášejícím panem Skalkou někdy opět setkáme.

Dnešní den byl do poslední minuty plný pohybu i informací. Ani jsme nestihli zaznamenat, že je svátek zamilovaných ... Možná naštěstí...

Večer jsme zakončili opět druhou večeří v podobě rohlíku s pomazánkou. Opět nám chutnalo. Alespoň nás nebudou budit "škrundavé" zvuky vycházející ze žaludku.

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Jiří Halík, Lenka Nováková, Josef Havlíček a jedlíci z ábéčka :)

Beneckování 1.

Vyrazili jsme na zimní soustředění! V pondělí 13. února jsme si dali v osm sraz před školou, vše potřebné jsme naložili a pan řidič nás odvezl do Krkonoš. Benecký hotel Kubát se stal na příštích pět dní naším revírem. I naše tempo je vražedné - nepromarníme ani minutu.

S vyložením všech věcí z autobusu (... a že jich bylo ... ) jsme si vypomohli dlouhým hadem a vše běželo jako dobře seřízené hodinky. I ubytování na pokojích vyšlo přesně podle našich plánů! Před obědem jsme si dokonce ještě stihli vybalit lyže a lyžáky. Na běžky došla řada až po polední, když jsme se chystali sportovat.

Hotel Kubát se vyznačuje parádní polohou. Je z něho blízko jak na vleky pro sjezdové lyžování, tak na běžecké tratě. Na ty stačilo jen trochu popojít a už jsme tam byli. Pondělní odpoledne na běžkách jsme věnovali procvičování ( u některých učení) skluzu při klasickém stylu, odšlapování, soupaži a proběhl i pokus o bruslení. "Družstvo rychlíků" se pak vydalo na menší okružní jízdu. Pomalíci i rychlíci se vrátili na hotel až chvíli před večeří. Vyvětraní, trochu unavení a spokojení. Po večeři jsme byli ještě náležitě poučeni o záludnostech (a vychytávkách) oblečení na lyže i běžky. Bylo to víc než názorné, neb jeden žák byl "popisovač" a druhý "ukazovač - oblékač". Už víme, jak si máme navléct např. kšandy, aby nám učinili co nejmenší problém, když potřebujeme ... No hodně rychle si potřebujeme odskočit. Na vše dohlížela bedlivých zrakem i sluchem zkušená horalka, paní učitelka Lenka. Velikou radost nám udělala druhá večeře! Na rohlík s pomazánkou jsme se vrhli tak, že byste koukali. Dokonce jsme si ho i sami namazali... Horský vzduch nám zdá se svědčí!

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Jiří Halík, Lenka Nováková, Josef Havlíček a lyžníci z ábéčka :)

Únorujeme

Spolupráce! Ta byla hlavním tématem prvního plně únorového týdne. Byla potřeba ke splnění hned několika úkolů. Byla nutná i při pomoci Shuree, aby mohla pracovat s námi. Překladatele z 5.C vystřídala "umělá inteligence" v podobě překladače a my jsme se ho velmi rychle naučili všichni ovládat. Hned je celá řada věcí jednodušší.

Bez vzájemné pomoci bychom nedokončili ani naše "kostíky". Práce s kartonem, vyřezávání, spojování pomocí nástroje... to vše se bez komunikace neobejde. Někdy byla bouřlivější, to je pravda, ale ke zdárnému konci nás i tak přivedla. Dokončené postavy už krášlí chodbu našeho patra ve škole.

Opět jsme prezentovali právě rozečtené nebo čerstvě přečtené knížky. Je skvělé, že většinu z nás čtení baví. Někteří se drží osvědčených "poseroutků", jiní knéžek s vojenskou tématikou, další hltají dívčí knížky... Snad konečně nalákáme i ty, které písmenka ještě neuchvátila.

Ve středu v Oberhofu vyběhla na trať smíšená biatlonová štafeta a my jsme se rozhodli trenérům lehce poradit. Nebo ne... nebuďme skromní! Sepsali jsme všechny kombinace, které jsou možné pro pořadí závodnic a závodníků ve štafetě, když jsou nominovaní M. Davidová, T. Voborníková, M. Krčmář a T. Mikyska. Ženy běží první dva úseky, muži třetí a čtvrtý úsek. Kdyby tedy trenéři potřebovali poradit, jsme jim k dispozici. Stačí zaťukat na dveře našeho áčka!

O moc víc jsme toho k biatlonu už bohužel nestihli. Plně nás zaměstnalo dokončení učiva o slovesech v jazyce českém, písemné dělení dvojciferným dělitelem v matematice, vyhledávání a ověřování informací o Evropě ve vlastivědě nebo lidské tělo v přírodovědě. Opět jsme pracovali ve skupinách a šlo nám to. V čem jsme naopak nebyli moc úspěšní, byl mezitřídní zápas ve vybíjené... Proti béčku jsme prohráli a to značně! Marodi, kterých bylo celý týden víc než dost, nám znatelně chyběli. Kondičku jsme si vylepšili hned v pátek sprintem přes dvě tělocvičny. Až se jaro zeptá... budeme snad připraveni.

Michaela Doubravová a sprinteři z áčka :)

Vysvědčení!

Vybrat tento týden největší událost by bylo opravdu těžké. Tento zimní týden jich nabídl hned několik.

V pondělí jsme si hned ráno šli půjčit běžecké vybavení na soustředění. Proč už teď? Protože paní učitelka je popleta... a ani ona sama neví proč, ale na Benecko hodlala odjet už příští pondělí... Chyba se stane... alespoň už máme "nafasováno". A paní učitelka nebude stát v plné horské výbavě před školou o týden dřív. Doufejme...

Další pondělní událostí byla OCHUTNÁVKA EXOTICKÉHO OVOCE. K dispozici jsme měli několik kusů manga, kiwi a granátového jablka. Paní učitelka vše nakrájela, smíchala a dokoupila šlehačku... a dobrota byla na světě! Ovocný pohár chutnal většině a těm, kteří na něj neměli chuť, pomohl jeden nejmenovaný jedlík z našeho áčka!

Pondělní události ale ještě neměly konec. Minulý týden jsme se ve třídě dohodli na barvě a potisku našich třídních památečních mikin. Díky bleskové reakci dodavatele (a práci o víkendu) jsme si mikiny nadělili k pololetnímu vysvědčení. Měli jsme z nich radost a foto je jasným důkazem!

Pak už jsme si "jen" rozdali pololetní výpis vysvědčení, který se neobešel bez hádání jmen. Všichni víme, že důležitější než číslo na "papíru" je to, co jsme se naučili, co máme v hlavě a umíme použít ve správnou chvíli. Máme možnost zrekapitulovat si, co se nám povedlo a co méně a jak to či ono vylepšit. Další vysvědčení je "až" za pět měsíců a to je dost dlouhá doba.

V úterý se paní učitelka školila a u nás ve třídě se vystřídaly suplující učitelky. Evidentně jsme se snažili, protože zpětná vazba od kolegyň naši třídní potěšila.

Ve středu jsme přivítali novou žákyni, která se do Pardubic přistěhovala až z mongolského Altaje - Gobi. Shuri zatím umí česky jen pár slov a tak nám s překladem pomohl Anand z 5.C. V deseti letech umí tlumočit do češtiny z rodné mongolštiny, pak z angličtiny a němčiny. Je to zkrátka borec! Shuree jsme se představili a aby to s našimi jmény měla snažší, máme opět jmenovky, ale tentokrát i v azbuce. Zkrátka jsme to při třetím příchodu cizince do našeho áčka "už vychytali". Byli jsme také zvědaví a nové spolužačky jsme se vyptávali. Jak to u nich chodí ve škole, co mají za předměty nebo co ji u nás zaujalo... Podle Shuree je to u nás v Čechách úplně jiné než u nich. V rámci seznamování jsme pokračovali ve výrobě našich kostlivců. Už budou téměř dokončení.

Ve čtvrtek nás zaujala informatika a v ní výuka programování v blocích formou hry Galaxie. Učíme mimozemšťana pochodovat, přeskakovat nástrahy, být úsporný v krocích... zdoláváme level za levlem a moc nás to baví. Hrů můžeme hrát i doma a to je pro některé super informace.

Z celého týdne byl pátek nejlepším dnem. Máme pololetní prádzniny! Užijte si je a v pondělí opět ve škole!

Michaela Doubravová a krotitelé mimozemšťanů z áčka :)

ÚNOROVÉ AKCE A DALŠÍ TERMÍNY NAŠEHO ÁČKA

Školní rok se nám "překulil" do druhého pololetí a prvním měsícem tohoto období je únor. A PRANOSTIKA opět praví...

Budeme doufat, že nastane konečně ta pravá zzzzzima a my si na soustředění zalyžujeme!

Jaké akce a výzvy v našem áčku nás čekají v únoru?

I v únoru pokračuje pravidelné DOUČOVÁNÍ, které je každé úterý a čtvrtek ihned po ukončení vyučování v naší třídě. Každý, kdo potřebuje cokoli dovysvětlit, ujasnit si, procvičit..., může přijít. Doučování je hrazeno z projektu MŠMT - Národní plán obnovy, je dobrovolné a pro žáky je zdarma. Doučování z angličtiny zařadila paní učitelka Stachová na středu taktéž ihned po poslední hodině.

Těšíte se? Těšte se!

Michaela Doubravová